Říká se, že každá změna je k horšímu. Ale myslím si, že existují výjimky. A teď to největší překvapení – jednou z výjimek je i oblast eventů. Tedy odvětví, které postihla korona možná nejvíce ze všech. Neběží pravidelné odborné konference a další vzdělávací akce. Firemní večírky jsou jen tématem vzpomínek na sociálních sítích. Odzvonilo veřejným uváděním nových výrobků na trh. Neběží ani prezentační roadshow. O velkých festivalech nebo koncertech si už ani raději nenecháváme zdát.
Tedy, buďme přesní: tyhle akce se už nějakou dobu nekonají živě, ale přesouvají se stále více do online prostředí. Je to tak dobře, nebo není? Osobně jsem přesvědčená, že lidské setkávání se nedá plnohodnotně nahradit ničím. Ale když už se situace vyvíjí tak, jak se vyvíjí, je důležité, na ni umět zareagovat. A eventový segment i „můj“ Amden se k tomu postavil tak, že se velmi rychle přeorientoval z živých eventů na online akce. Jak říkám, na budoucnosti a smysluplnosti eventů s „živými“ lidmi to podle mě nic nezmění. Ale eventy zároveň už nikdy nebudou takové, jaké byly dřív. Nejspíš. Zkušenosti z několika posledních měsíců totiž ukazují, že virtuální řešení eventům neubližují, některým dokonce prospívají. Řada akcí možná online zůstane napořád. Hlavním trendem ale podle mě bude, že si eventy i po návratu do normálu ponechají některé online prvky. A to je podstata hybridního eventu.
Akce, která dokáže skloubit živé eventy „na místě“ s jejich mladším online sourozencem. Osobní setkání a akce jsou jedinečné v tom, že dokážou přenést informace i emoce a aktivovat tak přítomné diváky/posluchače/návštěvníky. Hybridní formát k události přidává možnost rozšířit dosah směrem k virtuálnímu publiku, připojenému vzdáleně. Využitím nejrůznějších nástrojů, aniž by organizátoři museli výrazně navýšit své náklady na uspořádání akce.
Předchozí úvaha mě přivedla k tomu, že jsem začala přemýšlet o tom, co vlastně takovou online akci může udělat opravdu jedinečnou. Zajímavou a přitažlivou do té míry, že se vyplatí ji dělat. Co by vlastně taková akce měla obsahovat, aby lidi bavila stejně jako naživo. A dospěla jsem k takové své osobní top trojce. Jsou to tři věci, které musí podle mě mít každý pořadatel akcí na paměti, pokud chce, aby jeho online event nebyl jen ohromně nudnou kopií původní akce.
Aby akce fungovala, jak má, účastníci musí mít pocit, že jsou její důležitou součástí. Důraz vždycky klademe na interakci mezi účastníky a také možnost spolupracovat, tvořit, podílet na výstupech workshopů a aktivně se zapojit do obsahu přednášek, seminářů, prezentací… s tím úzce souvisí i další cenná věc, kterou si lidé z akcí rádi odnášejí – networking. Pokud se nám podaří účastníky zapojit do programu, nabídnout jim prostor třeba ve formě diskusního hubu, snáze se pak vytvářejí nové kontakty a partnerství, která často končí nějakým společným podnikem nebo obchodem.
S ní souvisí ještě jedno důležité slovo – autonomie. Možnost udělat si svůj vlastní plán, čeho se zúčastním, a čeho už ne, je v případě online akcí, jako jsou třeba konference, mnohem jednodušší. Nebo alespoň by být mělo. Je to něco, co divákovi, respektive návštěvníkovi vašeho online eventu musíte nabídnout. Jinak mi to nedává smysl. My jsme se s tím vypořádali tak, že vznikl náš speciální produkt v podobě Virtuální portálové konference. Ale využít z tohoto komplexního produktu se dá třeba jen část. Každý online nebo hybridní event nemusí být tak robustní. Něco máte předtočené v podobě profi videa, něco se odehrává online v konkrétním čase a prostoru.
Event zkrátka nemůžete jen obyčejně překlopit do onlinu a přitom nechat stejně dlouhé vstupy řečníků nebo prezentátorů, jako jste byli zvyklí na živé akci. Části vašeho online programu musejí být mnohem kratší a rychlejší. Lidé u obrazovek neudrží pozornost dlouho. Navíc je často rozptylují věci okolo – ať už je to mail, který přistál v poště nebo jiný online event v podobě školní „docházky“ vašich dětí. Krátce. Rychle. A v ideálním případě zábavně. A to nemluvím o tom, že by bylo super, když by návštěvníci vašeho eventu na druhé straně zeměkoule dostali poštou krabičku s produktem, který jim chcete představit. A mohli si ho zároveň s ostatními, ale přitom třeba tisíce kilometrů od sebe, rovnou rozbalit…
Řekla jsem tři, ale myslela jsem čtyři, jak by řekl klasik. Protože ten poslední bod jsem do svého původního výčtu nezahrnula. Ale teď mi dochází, že „čtyřka“ je klíčová. Můžete mít sebelepší technické řešení, ale je to pořád jen obal na to hlavní. Váš obsah. I na něm vždycky s klienty pracujeme. Dáváme svá doporučení, jelikož za řadu let v eventovém průmyslu víme, co na lidi zabírá. A to platí bez ohledu na to, jestli je vaše akce živá, čistě online, nebo je to hybridní event.